Indie

Moderní lidé přišli na indický subkontinent z Afriky nejpozději před 55 000 lety. Díky jeho dlouhodobému osídlení, převážně v izolaci jako lovci a sběrači, je tento region velmi rozmanitý a v genetické rozmanitosti lidí je druhý nejrozmanitější po Africe. Před 9 000 lety se na subkontinentu na západním okraji povodí řeky Indus objevil usedlý způsob života, který se postupně vyvinul v civilizaci údolí Indu ve třetím tisíciletí př. n. l. Do roku 1200 př. n. l. se do Indie ze severozápadu rozšířila archaická forma indoevropského jazyka sanskrtu, jehož hymny zaznamenaly nástup hinduismu v Indii. V severních oblastech byly vytlačeny dřívější drávidské jazyky. Do roku 400 př. n. l. se v hinduismu objevily kasty a vznikly také buddhismus a džinismus, které hlásaly sociální řády nespojené s dědičností. Raná politická konsolidace dala vzniknout volně propojeným říším Maurjovců a Guptů. V této době se rozšířila kreativita, ale postavení žen se zhoršilo a nedotknutelnost se stala uznávanou tradicí. Střední království v jižní Indii exportovala drávidské písmo a náboženskou kulturu do království jihovýchodní Asie.
V raném středověku se na jižním a západním pobřeží Indie prosadilo křesťanství, islám, judaismus a zoroastrismus. Muslimská vojska ze střední Asie s přestávkami obsazovala severní indické pláně. Vzniklý Dillíský sultanát vtáhl severní Indii do kosmopolitních sítí středověkého islámu. Na jihu Indie vytvořila Vidžajanagarská říše dlouhotrvající komplexní hinduistickou kulturu. V Paňdžábu vznikl sikhismus, který odmítal institucionalizované náboženství. Mughalská říše v roce 1526 zahájila dvě století relativního míru a zanechala po sobě dědictví v podobě zářivé architektury. Postupně se rozšiřující vláda britské Východoindické společnosti změnila Indii v koloniální ekonomiku, ale upevnila její suverenitu. Vláda britské koruny začala v roce 1858. Práva slíbená Indům byla udělována pomalu, ale byly zavedeny technologické změny a prosadily se moderní představy o vzdělání a veřejném životě. Hlavním faktorem ukončení britské nadvlády se stalo průkopnické a vlivné nacionalistické hnutí, které proslulo nenásilným odporem. V roce 1947 bylo Britské indické impérium rozděleno na dvě nezávislá dominia, dominium Indie s hinduistickou většinou a dominium Pákistán s muslimskou většinou. Rozdělení provázely rozsáhlé ztráty na životech a nebývalá migrace. Z Indie, která byla na začátku 50. let poměrně chudou zemí, se stala rychle rostoucí velká ekonomika a centrum služeb informačních technologií.
Indie je federativní parlamentní republikou s prezidentem jako ceremoniální hlavou státu, zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament. Je rozvojovou zemí, je čtvrtou největší ekonomikou světa podle nominálního hrubého domácího produktu a třetí největší podle parity kupní síly. V indexu lidského rozvoje zaujímá 130. místo. Je to pluralitní, mnohojazyčná a mnohonárodnostní společnost s rostoucí střední třídou, indické filmy a hudba stále více ovlivňují světovou kulturu. Jedná se o jadernou velmoc s vysokými vojenskými výdaji. Země čelí nerovnosti mezi muži a ženami, podvýživě dětí a rostoucí míře znečištění ovzduší. Indie je zakládajícím členem Hnutí nezúčastněných zemí, je členem Asijské rozvojové banky, Asijské infrastrukturní investiční banky a Šanghajské organizace pro spolupráci, skupin BRICS a G20, hraje vlivnou roli ve Světové obchodní organizaci, Mezinárodním měnovém fondu a jako bývalá britská kolonie je aktivním členem Společenství národů. Získáno z Wikipedie
-
1
-
2
-
3National sample survey no. 156 : 15th round tables with notes on rural employment and unemployment /Autor India
Vydáno 1969Printed Book -
4
-
5
-
6
-
7
-
8
-
9
-
10
-
11
-
12
-
13
-
14
-
15
-
16
-
17
-
18
-
19
-
20